Zvířena ve Smrčinách

Smrčiny jsou domovem mnoha ohrožených druhů živočichů. Druhová rozmanitost ve
Smrčinách je přitom obzvláště veliká, protože se zde na relativně malém území vedle
sebe vyskytují nejrůznější typy ekosystémů.
Rozlehlé souvislé lesy nabízejí dostatek prostoru plachým obyvatelům lesů
vyžadujícím pro svůj život rozsáhlé životní prostory s dostatkem místa a klidu od lidí.
Zejména je třeba zmínit rysa, kočku divokou evropskou, tetřeva hlušce, čápa
černého, kulíška nejmenšího, sýce rousného, výra velkého a jelena lesního. Na
prosluněných okrajích lesů, zejména pak tam, kde lesy hraničí s mokřady nebo
rašeliništi, je domov jedné z největších populací zmije obecné, našeho jediného
domácího jedovatého hada.
Podél toků řek a v potočních nivách žije vydra říční, bobr, skorec vodní a ledňáček
říční. Mimořádným pokladem jsou perlorodky říční, kterým se podařilo přežít v
samostatných mimořádně čistých tekoucích vodách, a k nimž se často připojily
mihule potoční. V rybnících žije skokan ostronosý, rosnička zelená a ropucha
krátkonohá, a dále v poněkud teplejších a méně kyselých oblastech v západní části
Smrčin mlok skvrnitý.
Kulturní krajina nabízí rovněž rozmanité biotopy. Extenzivně využívanými mokrými
loukami vykračuje čáp bílý, na úhoru, mezích a na loukách sečených jen jednou
v roce hnízdí bramborníček hnědý a koroptve. Mnohé skalní sklepy využívané dříve
ke skladování brambor a jiných plodin, nabízejí mrazuvzdorná zimoviště pro spousty
druhů netopýrů. Za tradičním dřevěným pažením stodol a starých selských usedlostí
se v některých osadách nacházejí kolonie mimořádně vzácného netopýra černého.
Vzhledem k rozmanitým krajinným prvkům je zde velmi bohatý také svět hmyzu:
najdou se zde v jiných regionech již dávno vymřelé vážky, motýli, střevlíkovití a
pavouci.

Samozřejmě zde bylo zmíněno jen několik živočišných druhů. Mapování a výzkum
v této oblasti ještě dávno není ukončen a určitě přinese ještě spoustu překvapení.
Smrčiny jako točna druhové rozmanitosti
Jako horský uzel zaujímají Smrčiny zvláštní postavení mezi středohořími. Společně
se sousedním Kamenným lesem (Steiwald) tvoří křižovatku mezi Franským lesem,
Franským Švýcarskem, Hornofalckým lesem a Bavorským lesem, a dále Krušnými
horami. Stejně jako vodní toky jsou středohoří významnými turistickými trasami a
koridory pro další šíření. Zároveň propojují níže položená území s relativně
chladnými vyššími polohami. Zde se setkávají dalekosáhlá souvislá zalesněná území
a kulturní krajina. Jelikož ve Smrčinách panuje klima ovlivněné jak atlantickým
prouděním, tak ve východní části klima kontinentální, zvyšuje se v důsledku této
skutečnosti také rozmanitost druhů. Jako točna rozmanitosti druhů propojují Smrčiny
jak středoevropská středohoří, tak i různé vodní systémy. Tato úžasná funkce v rámci
Evropy je zatím vědecky prozkoumána zatím pouze v náznacích.