Objevujte

Smrčiny

Smrčiny lze z hlediska krajiny rozdělit do dvou velmi odlišných přírodních oblastí:
Vysoké Smrčiny (Hohes Fichtelgebirge), s nejvyššími vrcholy Schneeberg (1053 m) a
Ochsenkopf (1024 m) obklopuje jako otevřený horský žulový prstenec Selbskowunsiedelská
náhorní plošina (Selb-Wunsiedler-Hochfläche) známá také pod
názvem Sechsämterland (Země šesti úřadů). Celé horské pásmo se přitom podobá
podkově otevřené severovýchodním směrem.
Tento tvar způsobuje přímo ve Smrčinách také velké klimatické rozdíly. Západní část,
zejména pak hory, je ovlivněna Atlantickým oceánem. Pro zdejší krajinu je
charakteristické velké množství srážek (až do 1200 mm) a vzhledem k nadmořské
výšce částečně také extrémně nízké teploty (Schneeberg s průměrnou roční teplotou
3,7 stupně Celsia).
Horské pásmo ale současně působí jako zábrana proti převládajícímu směru větru a
chrání tak Vnitřní Smrčiny, jak se Selbsko-wunsiedelské náhorní plošině také někdy
říká, před západním větrem a deštěm. Otevření východním směrem zároveň
umožňuje současný vliv kontinentálního klimatu. Díky němu se mohly ve Smrčinách
na relativně malé ploše souběžně vyvíjet relativně velmi odlišné a rozmanité životní
prostory.
Velké množství rozmanitých životních prostorů je domovem mnoha druhů rostlin a
živočichů.
Ať už po zemi nebo po vodě, Smrčiny jsou křižovatkou turistických cest a možností
pro rozšíření flóry a fauny, a propojují životní prostory celého středoevropského
území.